|
|
Vliv pohybové aktivity dojnic v krmišti na jejich produkci mléka
Caletková, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem pohybové aktivity dojnic v krmišti na jejich produkci mléka. Cílem bylo potvrdit či vyvrátit tvrzení, že když má dojnice vyšší četnost návštěvnost u žlabu, měla by mít vyšší denní produkci mléka. Pozorování dojnic probíhalo v podniku ZOD Haná, družstvo se sídlem ve Švábenicích, konkrétně ve středisku VKK Rybníček u 592 dojnic. Pro pozorování byly vybrány dojnice na první laktaci. Pozorování dojnic probíhalo během roku 2021 (jaro, léto a podzim) a 2022 (zima). Každé pozorování během roku obsahovalo 12 pozorování. Dojnice, které byly pozorovány u žlabu, byly zapsány do tabulky a následně byla dohledána jejich mléčná užitkovost, byla také zapsána průměrná denní teplota. Z výsledků vyplývá, že dojnice, u kterých byla zaznamenána vyšší četnost návštěv, konkrétně třikrát a čtyřikrát u žlabu, měly vyšší nádoje.
|
|
|
Vliv věku při prvním otelení na mléčnou užitkovost holštýnských dojnic v konkrétním podniku
Landová, Valentýna
Bakalářská práce se zabývala vlivem věku při prvním otelení holštýnských dojnic na jejich následnou mléčnou užitkovost. V literární části byla popsána základní charakteristika holštýnského skotu, mléčná užitkovost, složení mléka a vlivy, které na mléčnou užitkovost působí. Dále byla podrobněji definována plodnost a reprodukce krav. Praktická část se uskutečnila v zemědělském podniku, který se nachází ve Středočeském kraji. Do hodnocení bylo zahrnuto celkem 52 holštýnských dojnic. Vybrané krávy byly rozděleny do čtyř skupin dle věku při prvním otelení (otelené do 21 měsíců, 22-23 měsíců, 24-25 měsíců a nad 26 měsíců). V práci byla využívána data z kontroly užitkovosti u holštýnských krav za jejich první laktaci. Mezi sledované parametry mléčné užitkovosti bylo zahrnuto množství nadojeného mléka, obsah tuku, bílkovin, laktózy, močoviny a počet somatických buněk. Byl sledován také efekt fáze laktace na vyjmenované parametry mléka. Nejnižší produkce mléka dosáhly krávy otelené ve věku do 21 měsíců (29,74 kg mléka). Naopak nejvyšší hodnotu nádoje měly krávy otelené ve věku nad 26 měsíců (33,52 kg mléka). Tento rozdíl byl shledán jako statisticky průkazný (p<0,05). Dále byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (p<0,05) mezi průměrným nádojem krav otelených ve věku do 21 měsíců a krav otelených ve věku 24-25 měsíců. Vliv věku při prvním otelení neměl statisticky průkazný rozdíl (p>0,05) na ostatní sledované obsahové složky mléka.
|
|
|
Analýza parametrov mliečnej úžitkovosti u dojníc pred a po inštalácii ventilátorov v stajni
Kancír, Ján
Cílem práce je analýza parametrů mléčné užitkovosti u dojnic před a po instalaci ventilátorů ve stáji. Za tímto účelem bylo provedeno pozorování v konkrétním chovu. Sledování probíhalo v období od roku 2016 do konce roku 2022. Celé sledování bylo rozděleno na dvě období a to na období před a období po instalaci ventilátorů. Mezi parametry mléčné užitkovosti budou zahrnuty především dojivost (kg mléka), pořadí laktace (n) a fáze laktace (dny). Ze zjištěných výsledků lze konstatovat následující. Instalace ventilátorů měla za celé sledování vliv na dojivost, kde před instalací byl průměrný nádoj nižší (P > 0,05) a po instalaci byl nádoj vyšší (P < 0,01). Vliv ventilátorů byl pozorován také na obsahu mléčných složek. Při zohlednění pouze letních měsíců (červen, červenec, srpen) bylo zjištěno, že se prokazatelně zvýšila (P < 0,01) dojivost u krav po instalaci ventilátorů. Co se týče obsahu mléčných složek neměla instalace prokazatelný vliv (P > 0,05). Přesto lze vidět obdobný trend snížení procenta tuku a bílkovin jako při celém sledování.
|
|
|
Vliv pořadí dojnic holštýského skotu v dojírně na parametry mléčné užitkovosti ve vybraném chovu
Gašpariková, Tereza
Tato bakalářská práce je zaměřena na vliv pořadí dojnic holštýnského skotu v dojírně na parametry mléčné užitkovosti. Sledování probíhalo ve vybraném chovu u jednotlivých sekcí, ranní a večerní dojení ve všech ročních obdobích (leden, duben, srpen, říjen). Součástí sledování bylo zjišťování pořadí dojnic v dojírně, preference dojicího místa či preference levé nebo pravé strany dojírny. Zároveň byla sledovaná mléčná užitkovost, konkrétně dojivost (kg mléka), pořadí laktace (n), fáze laktace (dny), obsah tuku (%), bílkovin (%) a laktózy (%). Data o mléčné užitkovosti dojnic byla získaná z programu FARMSOFT a z ČMSCH, a.s. (kontrola mléčné užitkovosti). V průběhu roku bylo sledováno 2164 kusů dojnic. Z výsledků lze konstatovat, že dojnice s vyšším pořadím laktace (starší krávy) a s tím související vyšší mléčnou užitkovosti vcházely do prostoru dojírny jako první. Oproti tomu krávy s nižším pořadím laktace vstupovaly do dojírny jako poslední. Dojnice, které měly vyšší užitkovost nejvíce preferovaly první a poslední dojicí stání. Dále bylo zjištěno, že si levou stranu vybírají starší a užitkovější dojnice. Z ekonomického hlediska byl tento podnik v roce 2022 v zisku. Hlavním důvodem byla vyšší výkupní cena mléka a zvýšená mléčná užitkovost.
|
|
|
Výživa vysokoprodukčních dojnic v podmínkách farmy na Písecku
Molková, Tereza
Hlavním tématem bakalářské práce je zhodnocení kvality a úrovně výživy vysokopro-dukčních dojnic. Tato závěrečná práce je rozčleněna do dvou částí. K uvedenému té-matu je zpracována literární rešerše, v níž je blíže specifikována výživa jednotlivých kategorií dojnic a popsána témata s tímto související. Na literární rešerši navazuje zhodnocení krmivové základy v části praktické. Jsou zanalyzovány dvě krmné dávka aplikovány konkrétním podnikem z pohledu obsahu živin a jsou porovnány s vypočte-nými krmnými normami pro sledované kategorie dojnic. Závěrem práce je zhodnocení vhodnosti krmné dávky jednotlivých kategorií plemenic.
|
|
|
Porovnání získaných informací o množství nadojeného mléka z kontroly užitkovosti a z dojírenských systémů
Žáková, Monika
Cílem této práce bylo porovnání dat o nádojích z kontroly užitkovosti a dojírenských systémů. Byl zde využit sběr dat pomocí PDA v rámci kontroly užitkovosti, kdy byl zaznamenán nádoj od každé dojnice ručně z aktuálně kalibrovaného měřícího systému. Data z dojírenského systému byla stažena z programu Farmsoft, který je na farmách využíván k řízení stáda. Srovnání proběhlo u 90 dojnic, kdy od každé byly zhodnoceny 3 laktace. Rozdílnost údajů ze systému dojíren a KU byla potvrzena na jedné z tří farem, a to s více než 5 % pravděpodobností. Průměrná diference mezi nádoji byla 4,2 kg a maximální odchylka dosáhla hodnoty 54,1 kg. Jako důvody odlišnosti bylo stanoveno více možností. První možností je nevhodné identifikační zařízení v podobě respondérů na obojcích, kdy dochází k většímu poškození a znemožnění načtení dojnic na dojírně. Následně je možné poukázat na odlišnou technologii dojíren, kdy technologie od farmy BouMatic se jeví jako méně spolehlivá. Další možnou příčinou je špatná konfigurace dojící technologie se systémem v počítači. Doporučen je další výzkum možných příčin špatné identifikace dojnic a pořízení inovativních technologií pro identifikaci zvířat.
|
|
|
Hodnocení kvality mleziva dojnic českého strakatého skotu v ekologickém a konvenčním chovu
Buďová, Tereza
Cílem této diplomové práce bylo v teoretické části informovat čtenáře o mléčné žláze, mlezivu, jeho složení a kontrole, druzích mlék, technologiím a technikám dojení, dojírnách, o významu chovu skotu a plemeni český strakatý skot. V praktické části se jednalo o vyhodnocení a porovnání kvality mleziv v ekologickém a konvenčním chovu. Do hodnocení bylo zapojeno celkem 266 kusů dojnic českého strakatého plemene. Jednotlivé dojnice byly rozděleny do jednotlivých laktací a hodnotily se u nich, jak kvalita mleziva v % Brix, tak pohlaví narozeného telete a počet litrů na první nádoj. Získané hodnoty byly vyhodnoceny a zapsány do přehledných tabulek a grafů. Celkově bylo zjištěno, že na podniku v ekologickém chovu Dalečín mají lepší mleziva, jak v konvenčním chovu ve Věstíně. V Dalečíně bylo hodnoceno 114 dojnic, kdy dosahovali průměrných hodnot Brix za první laktaci 20,97 %, na druhé 20,42 %, na třetí 21 %, na čtvrté 25,15 %, na páté 23 % a v posledním mixu laktací 22,17 % Brix. Bylo zde narozeno 57 jalovic, 53 býků a 9 mrtvě narozených telat. Průměrný nádoj za jednotlivé laktace byl za první 2 litry, za druhou 4,1 litrů, za třetí 4 litry, za čtvrtou 4,1 litrů, za pátou 6,2 litrů a za mix laktací 4,9 litrů. Podle zjištěných hodnot můžeme konstatovat, že v ekologickém chovu Dalečín je čtvrtá laktace nejlepší díky hodnotám Brix 25,15 %. Na podniku Věstín bylo hodnoceno 152 dojnic, kdy se narodilo 79 jalovic, 73 býků a 8 mrtvě narozených telat. V průměru bylo vyhodnoceno za první laktaci 20,22 %, za druhou 19,95 %, za třetí 21,17 %, za čtvrtou 20,63 %, za pátou 21,24 % a za mix laktací 21,08 % Brix. Průměrný první nádoj za první laktaci byl 2,47 litrů, za druhou 4,58 litrů, za třetí 4,17 litrů, za čtvrtou 6,6 litrů, za pátou 5,38 litrů a za mix laktací 5,42 litrů. Pátou laktaci můžeme vyhodnotit jako nejlepší s 21,24 % Brix.
|
|
|
Fyzioterapie v porodní a poporodní péči po spontánním porodu
Piklová, Lenka ; Aujezdská, Eva (vedoucí práce) ; Novotná, Klára (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Lenka Piklová Vedoucí práce: Mgr. Eva Aujezdská Název bakalářské práce: Fyzioterapie v porodní a poporodní péči po spontánním porodu Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou porodního a poporodního období ženy a odchylkami pohybového aparátu, které se v souvislosti se spontánním porodem a šestinedělím objevují nejčastěji. Dále se zabývá možnostmi fyzioterapie, kterými lze tyto odchylky zmírnit, odstranit, nebo jim předejít. Cílem práce je poskytnout ucelený přehled informací, popsat vliv fyzioterapie na rekonvalescenci ženy po spontánním porodu a sestavit informační brožuru s terapeutickými cviky. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části je popsán průběh a mechanismus spontánního porodu včetně anatomických struktur, které jsou tímto procesem zatíženy nejvíce. Jsou zde uvedeny i možnosti fyzioterapie vhodné pro porodní péči. Větší prostor je věnován poporodnímu období a nabízí výčet fyziologických i nejčastějších patologických změn, mezi které patří tromboflebitida, tromboembolie, porodní poranění, dysfunkce svalů pánevního dna, diastáza břišních svalů, oslabení hlubokého stabilizačního systému páteře, posturální změny a změny psychické. Nechybí ani kapitola o laktaci, ale největší část je věnována vhodným...
|
|
| |
|
|
Výživa dojnic v průběhu tranzitního období
SVAČINOVÁ, Nela
V této bakalářské práci jsou popsány základní faktory související s otelením, správnou výživou a laktací dojnice. Úvodem jsou zmíněny jednotlivé části trávicího traktu a průběh fyziologie trávení. Následně je část věnována tranzitnímu období a rizikům, která ho doprovázejí. Podstatnou část práce představuje také souhrn základních živin vyskytujících se v krmivech a základních komponentů zařazovaných do krmných dávek skotu.
|
host ::
RSS.